LAHEV NA PITÍ ZE SKLENICE OD OKUREK

Ahoj!

Už delší dobu jsem si chtěla pořídit něco fajn na pití, co by nezatěžovalo přírodní prostředí.

Dívala jsem se dlouho po lahvi Retap z borosilikátového skla (které je prý více odolné a dobře uchovává teplotu). Je foukaná v Česku, ekologická, zdraví nezávadná a - pozor, teď to nejlepší - když ji rozbijete, pošlou vám jen za cenu poštovného novou. Bohužel borosilikátové sklo samo o sobě nemůžeme vyhodit do zeleného kontejneru (ani toho bílého).

Narazila jsem taky na lahve QUE. Jsou z nezávadného potravinářského silikonu bez BPA (snad to pojmenovávám správně), zvládá vysoké teploty a má široké hrdlo na nějaké to ovoce nebo led. Nejlepší na těchto flaškách je, že jsou skládací. Podle recenzí vydrží opravdu hodně. Líbilo se mi to. Ale taky jsem ji nakonec zavrhla.

Samozřejmě už mi ze souborů cookies naskákaly všude možně reklamy na jiné "eko" (teď uvozovky vážně označují ironii) lahve z Číny, z plastu, pro děti... Nikde jsem nemohla najít tu správnou.

Pak jednoho dne - zničeho nic - přišla moje učitelka umění do třídy s vodou v lahvi od okurek. Vypadala stylově. Bylo to dokonalé. Docvaklo mi to! Znovu použiju láhev, která se ve většině případů vyhazuje do kontejneru. Dobře těsní. Je to prostě frajeřinka. Řekla jsem si, že něco takového musím mít taky.

Doma jsem našla jednu jedinou prázdnou flašku od okurek, kterou máma zapomněla vyhodit. Udělala jsem jí soukromé termální lázně - horká koupel (aby se sloupla etiketa), masáž celého těla (umytí lepidla z povrchu) a očista duše (pořádné vymytí). Stačilo už jen udělat protékací test. Po čtyřech hodinách nevytekla jediná kapka! Vzala jsem lahev za víčko a chvilku ji tak držela, abych se ujistila, že se mi jednou nevylije. Nezklamala.

Takže tohle je ona. Moje Oluše. Nejlepší kámoška, tahám jí všude. A ještě nikdy mi nezabodla kudlu do zad!

Protékací test... vyšel!

Než něco koupíte, i kdyby to bylo sebevíc eko, podívejte se doma, jestli nemáte alternativu přímo před nosem. Jenom zahrabanou v polici za utěrkama (přirozeně).

Tak pac a pusu,

Adelaid